Garta odešla do koňského nebe...

... měsíc a půl po svých devětadvacátých narozeninách. Pro koně pěkně úctyhodný věk, ale pro ty, kteří tu zůstali a schází jim, pro ně tu ještě měla alespoň chviličku zůstat. Bude nám strašně chybět. Byla přeci tak slavná. Nejen, že se podívala na olympiádu do Barcelony, ale byla i Koněm roku. To bylo pohárů, stužek a fotografií.

Když se dostala na důchod na Vítkov, tak byla snad nejšťastnější. Měla se královsky, to, co svým pánům dávala při závodech, jí teď oni opláceli vrchovatou měrou. Odvozila celou malou generaci vítkovských dětí. Přicházely se na svou "Bábu" podívat, pohladit si ji a také se povozit. Byla tak trpělivá... To ona mě naučila nebát se těch velkých zvířat. Díky ní jsem si koně zamilovala. Klidně stála, když jsem se nemotorně snažila nasadit ohlávku. Jako by říkala: "Kdy se to už holka naučíš?" To ostatní by tak klidně nedrželi. Na ní jsme se učili vybírat kopyta, hřebelcovat, starat se o koně.

Viděla vyrůstat svou poslední dceru Gartinu a svá vnoučata Garsona, Garjanu a Garjoše. Byla pyšnou bábou, klidná, vyrovnaná.

Jistě se dostala do koňského nebe. Mezi ty koňské veličiny Koroka, Železníka, Dynamita, bude tam i její stájový druh a soupeř Aktiv.

Budeš nám všem moc scházet, ale pěkně sis to tady na zemi mezi námi užila...

Publikováno: 2.5.2012 21:00:00
Kategorie: Nezařazené
diskuze k článku
Aktuální číslo
Obsah čísla 3/2020