Profil jezdce: Dušan Simovski

Dušan Simovski začínal závodit ve dvanácti letech na ponících. V současné době se věnuje parkurům a všestrannosti. "Parkur je jedinečný soulad rychlosti, přesnosti a všestrannost mi dodává obrovskou porci adrenalinu," říká jezdec. Nejvíce si cení účasti na letošním MČR, prvního ST parkuru a vítězství na letošním oblastním mistrovství.

Jméno a příjmení: Dušan Simovski

Datum narození: 4.1.1996

Místo bydliště (město): Slavonice

Jezdecký klub: Občanské sdružení Kopretina Dešná

Disciplína: parkur, všestrannost

Trenér: Roman Šafrata

 

Můj první kontakt s koňmi:

Poprvé jsem se s koňmi setkal v devíti letech, kdy jsem začal navštěvovat dostihovou stáj Valory Dešná.

 

V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:

Ve 12 na ponících.

 

Proč se věnuji právě této disciplíně:

Parkur je jedinečný soulad rychlosti, přesnosti, oproti tomu všestrannost mi dodává obrovskou porci adrenalinu.

 

Kolik času týdně s koňmi strávím:

Skoro veškerý, ovšem teď kvůli škole jsou koně na druhém místě.

 

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:

Určitě trenéra, který se snaží s každým koněm pracovat tak, aby ukázal to nejlepší. Michaela Junga za jeho teorii přípravy koně na všestrannost, Zuzanu Zelinkovou, která se dokáže prosadit i na té nejvyšší úrovni a dokazuje, že i v České republice dokážou být jezdci na úrovni.

 

 

Můj „životní“ kůň:

Doufám že svého životního koně ještě potkám, ale určitě mezi ty, za které jsem strašně rád je klisna Lordina, kterou jsem koupil úplnou náhodou. Také Trinity, s kterou jsem absolvoval první L cross a také ZL parkur.

 

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):

Veselých je spousta, každý závod má nějaký veselý zážitek. Na smutný je lepší zapomínat.

 

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:

Cením si jakéhokoliv dobrého parkuru, i když pokaždé je co zlepšovat. Mezi největší je určitě účast na MČR na Ptýrově a první parkur na úrovni ST v Hořovicích a letošního vítězství MO.

 

Na koních mám nejradši:

Jejich odhodlanost a nevyzpytatelnost, nikdy nevím, co pode mnou vyvedou.

 

Můj nejhorší pád z koně:

Ty vážnější se mi vyhýbají, ale dost nepříjemný pád byl letos v létě, kdy jsem opět odskočil z dálky na 70 cm vysoký oxer. Kobyla chytla předníma zadní kládu a šli jsme na čumák. Dost jsem trnul, když se skoro převalila přes mě.

 

Kromě ježdění na koních mě baví:

Snowboarding, chození do kina, párty nebo se jen tak poflakovat v posteli :-)

 

 

Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:

Aby se můj koníček stal i zaměstnáním a já se mohl účastnit velkých závodů na světové úrovni.

 

Tři slova, která mě charakterizují:

Cílevědomý, nezodpovědný, bordelář.

 

Moje zlozvyky a nešvary:

Chtít skákat z dálky, koukání dolů nad skokem.

 

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:

Lasagne, kofola, cokoliv co sedá poslouchat, skoro všechno, kromě černobílých filmů, ale hlavně komedie s A. Sandlerem , Jak jsem poznal vaši matku a Teorie velkého třesku, cokoliv co je pohodlné, Mercedes a VW.

 

Životní motto:

Žij svůj sen a jdi si tvrdě za ním.

 

Publikováno: 29.12.2014 8:00:00
Kategorie: sport
Rubrika: profily jezdců a koní
Foto: Lukáš Krajíček
Aktuální číslo
Obsah čísla 12/2019