
Naltschik, čtyři hodiny ráno. Vycházíme z hotelu do temné ulice hlavního města ruské Kabardinsko-balkarské republiky. Zalima, našeho řidiče, vytrháváme z dřímoty... „Dobrij děnj, dobré ráno!“ Bez znalostí ruštiny se tu člověk neobejde. Spolu s mým mužem se vtěsnáme do maličkého džípu. Konečně vyjíždíme směrem k pohoří Kavkaz, za kabardinskými koňmi…