Kladrubské učiliště bylo založeno v roce 1952 jako jednoleté Středisko pracujícího dorostu. Zřizovatelem bylo Ministerstvo zemědělství, do jehož pravomoci spadalo celých dalších deset let a potom znovu od roku 1977. V letošním roce tedy slaví 60. výročí.
První – zakládající ředitel, nejvýraznější postava v celém období trvání učiliště /vedl učiliště celých třicet let/, byl František Keprta. Ten se čtyřmi zaměstnanci a dvěma externisty začal ve skromných podmínkách vzdělávat 19 učňů prvního ročníku.
Začátky byly nelehké. Internát i učebna byly umístěny do budovy zámku kladrubského hřebčína a bylo nutné získat jednak další provozní místnosti a zkušenosti v teoretickém i praktickém vyučování. To vše probíhalo za pochopení a aktivní pomoci ředitele hřebčína Dr. Ing. Františka Lercheho a mezi učilištěm a hřebčínem se tak už od počátku vytvářely dobré vztahy.
V prvních letech převládala výuka v odborném výcviku. K tomu byla využívána nejen pracoviště chovu koní Státního hřebčína Kladruby nad Labem, ale i pracoviště v rostlinné výrobě a částečně i v chovu skotu.
V teorii se vedle všeobecně vzdělávacích předmětů vyučovala chovatelská technika, krmná technika, teorie jízdy na koni, encyklopedie, organizace a bezpečnost práce.
Už od počátku existence učiliště usiloval ředitel František Keprta o výstavbu vlastní budovy. Kalkulace z let 1953 a 1954 mluvily asi o třímilionovém rozpočtu. K stavbě však nedošlo a proto bylo nutné při zvyšujících se stavech učňů volit i náhradní způsob ubytování v obci, neboť od roku 1957 se stala Učňovská škola zemědělská dvouletým učebním oborem.
V roce 1960 byly adaptací budovy hřebčína vytvořeny dva byty pro zaměstnance učiliště /čp. 4/. Snahy o výstavbu nového učiliště vyznívaly i nadále naprázdno, proto byla tehdy Zemědělskému odbornému učilišti dočasně přidělena budova bývalé základní školy, ve které byli učni vyučování a částečně i ubytováni.
V prosinci 1970 převzalo ZOU Kladruby nad Labem novostavbu, v níž bylo šest bytů pro zaměstnance učiliště. Budova byla postavena v části obce Kladruby nad Labem „Jeleniště“, v místě, kde byla plánována i výstavba nového domova mládeže a školy. Do dvou bytů byly tehdy dočasně umístěny dívky – učnice.
Konečně, po usilovných jednáních vedení učiliště i přípravných pracích, na kterých se podíleli zaměstnanci i učni, byla v prosinci 1973 zahájena výstavba nového areálu. Investorem byl VČ KNV, odbor školství Hradec Králové, generálním projektantem Stavoprojekt Pardubice, generálním dodavatelem Pozemní stavby, n. p. Pardubice. Při stavebních pracích pomáhali i učni a zaměstnanci. V létě 1977 byly dokončeny: budova domova mládeže, kotelna, čerpací stanice a veřejné osvětlení. V prosinci 1977 převzalo vedení budovu školy, ve které ovšem ještě po celý rok 1978 probíhalo odstraňování závad. Vybudovaný areál I. Etapy výstavby stál zhruba 11 milionů korun a byl konečně po letech čekání postaven za tři roky.
1. září 1977 byl tedy zahájen nový školní rok v nové budově internátu. Byla to nejlepší oslava 25. výročí založení učiliště. V té době se v učilišti o 71 učňů staralo 22 pracovníků pod vedením ředitele Františka Keprty.
Od roku 1980 poskytovalo učiliště tříleté vzdělání a získalo i nový název: Střední odborné učiliště zemědělské v Kladrubech nad Labem.
Areál učiliště se nadále rozšiřoval: v roce 1982 byla dokončena výstavba jídelny a kuchyně, v srpnu roku 1983 se učiliště dočkalo nové – vlastní jízdárny a koncem téhož roku bylo dokončeno atrium mezi školou a jídelnou s kabinety mistrů. Mnoho let potom chyběla už jenom tělocvična a protože se v roce 1998 změnil systém topení /z uhlí na plyn/, mohla být stará kotelna rekonstruována a v roce 2000 cvičili už žáci v nové tělocvičně.
Od 1.9.1979 došlo ke sloučení se Zemědělským učilištěm v Přelouči a vytvoření Zemědělského odborného učiliště Kladruby nad Labem s odloučeným pracovištěm v Přelouči.
Na odloučeném pracovišti v Přelouči bylo zřízeno také doškolovací středisko Krajského institutu výchovy a vzdělávání v Hradci Králové.
Školní rok 1979 – 1980 byl posledním rokem přípravy učňů podle původní koncepce ve dvouletém oboru. Od školního roku 1980 – 1981 došlo na základě nově koncepce k vytvoření Středního odborného učiliště zemědělského v Kladrubech nad Labem s odloučeným pracovištěm v Přelouči.
Studium oboru „chovatel“ bylo tříleté a vedle hlavního poslání specializace „Chov koní a jezdectví“ v Kladrubech nad Labem na odloučeném pracovišti v Přelouči probíhala příprava na zaměření „Chovatel hospodářských zvířat“ a „Chovatel kožešinových a laboratorních zvířat“.
Ve školním roce 1991 – 1992 byl v Přelouči 1. ročníkem zaveden obor „Zemědělec-hospodyňka“ a „Rodinná škola“. V roce 1993 se Přelouč stala opět samostatnou jako Integrovaná střední škola.
Provoz Kladrubského učiliště byl již od počátku úzce spjat se Státním hřebčínem a to nejen umístěním v jeho budovách a využíváním jeho pracovišť pro odborný výcvik, který byl těžištěm výchovně vzdělávacího procesu. Hřebčín poskytl rovněž první instruktory pro odborný výcvik a techničtí pracovníci hřebčína vyučovali v prvních letech odborným předmětům jako externisté. Učni měli možnost na pracovištích Státního hřebčína získávat praktické vědomosti a dovednosti ve všech tématech podle daných osnov a ve vzájemných velmi dobrých vztazích s pracovníky hřebčína upevňovat svou lásku ke koním a hrdost ke zvolenému povolání. Vzájemná těsná spolupráce mezi učiliště a hřebčínem byla ku prospěchu oběma stranám.
Nelze zapomenout na krásné „Jezdecké dny“, které by v obvyklém rozsahu hřebčín bez učiliště při tak perfektní organizací stěží zajišťoval.
Stejně tak všichni účastníci vzpomínají na neopakovatelné „Hubertovy jízdy“ učiliště, na něž Hřebčín poskytl nejen koně ale i potřebné prostory. Sedmkrát se učiliště zúčastnilo Celostátní zemědělské výstavy v Českých Budějovicích „Země živitelka“ a vždy s koňmi kladrubského hřebčína a v roce 1981 ještě se čtyřmi chladnokrevnými klisnami z Netolic.
Vystoupení našich učňů pod vedením zkušených pracovníků byla vždy úspěšná. Po dobu svého trvání dosahovalo učiliště řady úspěchů jak v jezdeckých, tak ve sportovních soutěžích a v zájmové umělecké činnosti.
Velmi dobrá byla spolupráce s podniky, zaměřenými na chov koní. Zástupci těchto podniků byli členy poradního sboru učiliště.
Závěrečné zkoušky byly vždy skutečným vyvrcholením učební doby, předsedy zkušebních komisí v minulosti byli převážně ředitelé hřebčínů a hřebčinců. Slavnostní vyřazení absolventů bylo po řadu let konáno v nynějším císařském sále zámku hřebčína.
Uplynulo šedesát let Středního odborného učiliště v Kladrubech nad Labem naplněných poctivou prací několika kolektivů pracovníků, kteří se po tuto dobu v učilišti vystřídali. Výsledky jejich působení na žáky se někdy projeví až po letech a drtivá většina absolventů prokazuje, že vědomosti a dovednosti, získané v učilišti, je možno v životě plně uplatnit.
Naši absolventi se často ve vzpomínkách vracejí do školních lavic, ale především do kladrubských stájí a na zelené pastviny, kde se čtyřnohými kamarády strávili jistě nejkrásnější chvíle svého mládí.
Co popřát učilišti do další šedesátky? Především zvýšený trvalý zájem o obor ze strany uchazečů, dobré podmínky pro odborný výcvik a zlepšení ekonomického zajištění. Pracovníkům učiliště a žákům nutno popřát, aby v krásném prostředí v teorii i v odborném výcviku věrni mnohaleté tradici dosahovali těch nejlepších výsledků.
„Ať Vám koně jdou.“
