Česká jezdecká federace zaslala do naší redakce reakci na téma měsíce červencového Jezdectví „Centrální online přihlašování: pomoc pořadatelům nebo zdroj příjmů pro ČJF?“. Najdete ji v článku spolu s dalším dokumentem ČJF s názvem „Odpovědnost statutárního a jiného voleného orgánu ČJF“, což je právní rozbor na základě dotazu Dany Denkové, členky VV ČJF, v němž se mj. dozvíte, jestli lze ovlivnit výši ručení statutárního orgánu, zda ručí fyzická osoba celým svým majetkem nebo kdo zodpovídá za důsledky rozhodnutí Rady ČJF nebo Konference ČJF. Aktualizace 16. 8. 17:30 HOD: Reakci na tiskové prohlášení ČJF z pera autorky Kateřiny Hanušové najdete v srpnovém Jezdectví.
Zde uvádíme jeho část:
Autor zmíněného tiskového vyjádření ovšem jaksi pozapomněl zodpovědět nejpodstatnější otázky, které z mého článku vzešly. Proč nebylo na tvorbu centrálního webu osloveno více firem případně vypsáno VŘ, proč se v žádném ze zápisů VV neobjevila informace o předložení podrobné analýzy a rozpočtu na vytvoření centrálního webu (a zřejmě i aplikace online přihlašování), které zmiňuje zápis z 20. 7. 2013 s termínem do 31. 8. téhož roku, a tak dále, viz původní článek. Žádný ze zápisů VV také nezmiňuje, že v loňském roce byl ČJF zdarma nabídnutý fungující formulář pro online přihlašování.
Narůstá neprůhlednost jednání VV, nyní korunovaná dokumentem Odpovědnost orgánů ČJF, vytvořeným právnickou firmou JUDr. Tomana na žádost D. Denkové, který upozorňuje, že velkou část odpovědnosti nese Rada ČJF, ačkoli jí VV předkládá ke schválení čím dál méně dokumentů a její zasedání se svolává téměř po půl roce. Jakoby si vedení naší centrální jezdecké organizace v čele s VV, zabývající se nyní převážně přerozdělováním finančních prostředků získaných od členů či případně MŠMT, přestalo uvědomovat, jak vratké jsou základy, na nichž stojí nejen jezdecký sport, ale celý koňařský svět.
Nepostradatelnou prvotní součástkou celého tohoto systému je KŮŇ. Kůň, kterého nejprve musí někdo odchovat. Bez koně by nikdo, ať bohatý či chudý, nemohl jezdecký sport provozovat. A chovatelé, ať už čeští nebo zahraniční, bývají právě tím nejvíce opomíjeným článkem, kterému se navíc náklady vložené do narození a odchování koně do dospělosti málokdy vrátí, a to nepočítám péči a osobní nasazení, bez něhož se chov prostě neobejde. Činnosti, která musí být pro dravého podnikatele zcela nepochopitelná, se věnují z lásky ke koním, z idealismu, z touhy odchovat dobrého koně. V případě nezdaru se znovu a znovu pokoušejí o úspěch. Každý takový úspěch je téměř pokaždé vyvážen několika těžkými zkouškami odolnosti a vytrvalosti. A přesto tento základní stavební kámen jezdeckého sportu většinou ani nenajde své jméno na startovních listinách vrcholných českých soutěží – v nejlepším případě je zde uvedeno jméno majitele koně, chovatele zmiňují naše startovní listiny skutečně výjimečně.
Dalším podstatným článkem je široká základna jezdců, kteří se tomuto sportu věnují, protože se bez něj a bez koní nemohou obejít, a kteří také odvádějí největší část poplatků na příjmové straně rozpočtu ČJF – za licence koní, jezdců, za kluby. Přitom řada z nich živí koně a zajišťuje jim veškerý nezbytný servis v čele s veterinární a podkovářskou péčí za cenu investování veškerých prostředků, které si mohou dovolit odepřít sobě nebo své rodině. Sportují na úrovni, kterou jim dovoluje nejen výkonnost koně a sebe sama, ale především finanční situace. Přesto jezdecký sport milují, nechtějí se ho vzdát a radují se ze splnění skromných cílů, které si kladou. Naprostá většina těchto lidí si za poplatky odvedené jezdecké federaci maximálně najde své výsledky v databázi, jinou výhodu ze strany ČJF nepocítí.
Potom samozřejmě vyvolává nedůvěru, když se na vrcholu této velmi chatrné pyramidy objeví několik jedinců, často osob, které se samy jezdeckému sportu vůbec nevěnovaly nebo v něm dosáhly výkonnosti, jež ani nestojí za zmínku, a bez pochopení všech souvislostí se snaží vybrané prostředky přerozdělovat či případně na jezdecké federaci vydělávat formou služeb, a to navíc ještě v době, kdy nefunguje kontrolní orgán hospodaření, protože dva ze tří členů kontrolní revizní komise odstoupili z funkcí.
Kateřina Hanušová
