Pečlivý čtenář veterinárních témat uveřejňovaných v Jezdectví bezesporu zaregistruje, že dnešní článek je poněkud opožděným pokračováním už dříve publikovaných příspěvků. První díly byly věnovány významu analýzy anamnestických údajů i zhodnocení ortopedického pacienta v klidu. Klíčem diagnostiky u naprosté většiny koní však zůstává posouzení v pohybu, které umožňuje určit, na kterou končetinu (končetiny) zvíře kulhá, charakter kulhání, jeho intenzitu a lokalizovat příčinu problému. Více se dočtete v únorovém Jezdectví. Pokračování pak najdete i v březnovém čísle.
