Jak se říká, pod svícnem bývá největší tma. Když jsem před rokem a půl dorazila do jezdecké akademie hřebčína Moorhof, netušila jsem, že se tady vedle mistra akademického jezdeckého umění Maria Schneidera seznámím i s na první pohled nenápadnou a nepříliš známou trenérkou Carinou Dörfler.
Nebudu zastírat, že jsem zpočátku cítila mírné zklamání, když jsem celá dychtivá čekala v hale a těšila se na lekci s Mariem, aby do haly vstoupila Carina. Dnes je situace skoro až opačná, tedy, ne že bych ohrnovala nos nad tréninkem s Mariem, ale na Carininy lekce se teď upřímně těším a občas jim dokonce dávám přednost před těmi od mistra. Proč? Dovolte mi Carinu a její tréninkové ideje trochu představit… Více v červnovém Jezdectví!
