Sice o týden později, ale zato s devíti body programu a skvěle obsazeným vrcholem odstartovala druhou dubnovou neděli metropolitní dostihová sezóna. Nad otevíracím odpolednem, které za podmračeného, ale nedeštivého počasí navštívily bezmála tři tisícovky diváků, převzal záštitu ministr zemědělství Jan Mládek (kterému však pracovní povinnosti zabránily v osobní účasti). Svou premiéru si též odbyly nová sázková značka \“betino\“ i v přízemí tribuny situovaný dětský koutek \“Sluníčko\“.
Pokud se chceme dochovat špičkového sportovního koně, potřebujeme připustit svou kvalitní chovnou klisnu kvalitním importovaným plemenným hřebcem. Při dnešních možnostech výběru plemenných hřebců dostupných a působících nejen v ČR jde ovšem o nelehké rozhodnutí.
Jedním z úkolů pokožky a samozřejmě i kopytní rohoviny (která je kožním derivátem tvořeným pokožkovými buňkami), je nepropustit ke škáře a potažmo ke krevním cévám vodu a ani jiné molekuly; a naopak – nepustit vodu potřebnou pro správnou funkci rohoviny ven.
Podkování za tepla je ve své fázi připalování podkovy na kopyto jedním z mnoha diskutovaných témat v péči o koňská kopyta. Laická i odborná veřejnost se rozcházejí v tom, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňuje připalování kvalitu rohoviny a zdraví celého kopyta. S členem Živnostenského společenstva podkovářů Liborem Dolákem a jeho kolegy jsme se rozhodli provést přímo při podkování koní malý pokus, který měl za úkol alespoň orientačně odpovědět na dvě základní diskutované otázky: Ovlivní připalování vlhkost a následně kvalitu rohoviny? Zvýší se při připalování teplota kopyta nad nějakou kritickou mez?
Jihočeská univesita s podporou Agrární komory uspořádaly dvoudenní seminář o pohledu této německé veterinářky na funkci kopyt a na následnou jejich úpravu. Paní Hiltrud Strasser je jednou z propagátorek odchovu koní v podmínkách blízkých přirozeným. Semináře se zúčastnilo přes padesát chovatelů, podkovářů, studentů a zájemců o chov koní.
V restauraci Golf & Country Clubu Mstětice u Prahy se sešlo v sobotu 25. 3. 2006 kolem 120 milovníků a majitelů fríských koní.
Pár hesel na začátek:
Koně lze chovat s minimem nákladů – přirozené podmínky koni nejvíce svědčí – kůň není stájové, ale stádové zvíře – nezavírejte koně do vězení – lze kompenzovat civilizační odchylky od přirozených podmínek? Nekonvenční metody léčby.
Jak ukazují nejnovější informace vodohospodářů a zasahujících složek, jarní povodně, způsobené táním abnormální vrstvy sněhu a vydatnými dešti, se počátkem týdne staly záležitostí celé republiky (a nevynechejme již, bohužel, ani naše slovenské přátele koňaře). Na tomto místě vám proto budeme průběžně zprostředkovávat důležité celostátní informace i konkrétní dílčí zprávy.
Žádnému jezdci nebo chovateli koní se nepodařilo vzbudit takový zájem o koně a o příběhy z dostihového prostředí, jako britskému spisovateli Dicku Francisovi. Na poli propagace koní je největším šiřitelem informací a zájmu o koně na naší planetě.
Asi nejsem sama, kdo při hledání informací v odborné literatuře ztroskotával na neporozumění „základním“ pojmům. Tedy ne neporozumění, ale spíše představivost chyběla. Pokusíme se pro vás tedy v tomto díle hlavní drezurní pojmy převést do lidštiny, byť někdy mluvou lehce neformální.