Švédský drezurní jezdec Patrik Kittel začal jezdit na poníkovi u kamaráda. Ve svých jedenácti letech si uvědomil, že koně budou jeho život. Tehdy se zrodil i jeho sen o účasti na Olympijských hrách. Několikrát se účastnil švédského mistrovství juniorů a mladých jezdců. Později začal trénovat s bronzovou olympijskou medailistkou z roku 1984, Ingou-May Bylund.
Contera zakoupila Renata Valášková jako 4 letého hřebce a od začátku ho jezdí. Nejvíce si cení všech vyhraných parkurů s ním. Jezdkyně o něm říká, že je to úžasný kůň, blázen a nikdy nechce udělat chyby na parkuru. Mezi jeho nejoblíbenější činnosti patří koukání z okna, co však nemá rád jsou nové věci jakéhokoliv typu.
Martina Váňová, nová sekretářka Oblasti Vysočina, začala jezdit závodně v 16 letech. Má ráda jak parkur, drezuru tak všestrannost pro určitý způsob adrenalinu. U koní tráví čas neustále, protože je to její práce i koníček. Jejími životními koňmi jsou Lamenta a Tolerance. Nejvíce si cení účasti na CCI** v Kruthu či mistrovství Evropy mladých jezdců v Bialym Bóru. Kromě koní se věnuje také své skvělé rodině.
Irská jezdkyně všestrannosti Aoife Clark začala závodit v jedenácti letech. Od šesti let snila o účasti na olympijských hrách. Tento sen se jí splnil v roce 2012, kdy se účastnila Olympijských her v Londýně. S koněm Master Crusoe se umístila na sedmém místě.
Libriho jezdí Marie Kovářová od léta roku 2011. Největším úspěchem pro dvojici jsou parkury stupně ST a starty na mezinárodních závodech. Jezdkyně o Librim říká, že je to kůň s obrovským potenciálem, klidnou povahou, je vnímavý, ochotný a pracovitý. Mezi jeho oblíbené pamlsky patří jablka a mrkve. Když má volno, jde do výběhu s parťákem a pak si užívá klid ve stáji a padoku.
Parkurová jezdkyně Renata Valášková začala závodit ve 13 letech. Na koních má nejradši jejich rozmanitost a nápaditost. Jejím životním koněm je Fernando. Na parkuru má ráda určitý adrenalin, který tento sport poskytuje. Váží si všech vítězství, jichž se jí podaří dosáhnout. Kromě koní ji baví syn s manželem a pak také plavání, lyžování a tanec.
Německá parkurová jezdkyně Janne Friederike Meyer již od malička věděla, že chce strávit celý život prací s koňmi. Nadšení zdědila po rodičích. Ursula a Friedrich Meyer jsou nadšení chovatelé holštýnských koní. Poprvé Janne seděla v sedle v pouhých dvou letech. V šesti dostala prvního poníka jménem Mücke.
Valacha Crossfire jezdí Nikola Tošovská přes rok. Největším jejich společným úspěchem je účast na mistrovství České republiky v roce 2015. Jezdkyně o něm říká, že je to velmi dobrý a charakterní kůň, který je ještě navíc velký mazel. Nepohrdne žádným pamlskem a když má volno jde na kolotoč a do výběhu.
Parkurová jezdkyně Marie Kovářová začala jezdit v šesti letech a od devíti let pak závodně na ponících. Za svého životního koně považuje pony klisnu Gabrielu, která měla obrovské závodní srdce. Na koních má nejradši jejich impozantnost. Kromě koní ji baví lyžování, surfování a bowling. Jejím snem je účastnit se soutěží úrovně T.
Nizozemský drezurní jezdec Diederik van Silfhout začal jezdit již jako malý. Jeho otec byl mezinárodní drezurní jezdec a podporoval syna ve sportu. Sestra Jarissa byla rovněž součástí holandského družstva, které vyhrálo stříbrnou medaili na juniorském evropském šampionátu v roce 2008 v portugalském Azeitao.