Valach Bajkal plemene českého teplokrevníka se se svou jezdkyní Lindou Sokolovou věnujě parkurovému skákání. Linda Bajkala dostala v roce 2011, kdy měl být při těžké kolice utracen. „Maminka investovala do operace, kterou dle veterinářů neměl šanci přežít. Povedlo se a je můj,“ popisuje Linda. Na velký úspěch zatím čekají, ale mají radost z každého závodu s umístěním.
Linda Sokolová složila licenci v roce 2008 a o dva roky později začla závodit ve skokových soutěžích. „Cross mi přišel moc nebezpečný a drezura moc nudná, skoky baví mě i mého koně,“ dodává Linda důvod, proč se věnuje parkurům. Cení si každého parkuru s umístěním a doufá, že větší úspěch na ni ještě čeká.
Jezdkyně všestrannosti Veronika Příhodová pochází z jezdecké rodiny. Odmala vyrůstala v obklopení koní a není divu, že je s nimi v kontaktu doteď. První závody absolvovala v deseti letech. Začínala jezdit parkury a drezury na ponících. „Byly to pro mě dobré základy pro všestrannosti,“ dodává Veronika. Měla možnost pracovat s mnoha šikovnými koňmi (např. Second Supreme, jehož nyní jezdí Pipa Funnell).
Sedmnáctiletá parkurová jezdkyně Nina Kaločová závodí od dvanácti let. Vyzkoušela western, všestrannost i drezuru, ale skoky ji uchvátily nejvíce. Životním koněm Niny je Ebony, s níž startuje za Jezdecký klub Velká Polom. Společně trénují s Emilem Ludvíkem. Velkým snem jezdkyně je dostat se na ME.
Samuel Parot, rodák z Chile, se věnuje skokovému sportu. Okolo koní se pohybuje od útlého věku, jelikož jeho otec byl rodeovým jezdcem. Samuel dříve také startoval v rodeových soutěžích, ovšem nyní se už naplno věnuje parkurům. V roce 2012 se zúčastnil s koněm Al Calypso olympijských her v Londýně. O víkendu vyhrál s koněm Whisper HE soutěž 150 cm při GCT v Madridu.
Od roku 2010 Rain Mana jezdí a vlastní Dominika Hrubešová. Dvanáctiletý valach je po hřebci Gelidus a z matky po Rock’n Roll. Se svou jezdkyní spolu loni překonali pakrur stupně T při skokovém poháru v Litomyšli. Dle slov Raiovy majitelky je pracovitý, mazlivý, obrovský srdcař a špatné vlastnosti prý žádné nemá.
Ludmila Zářecká vyrůstala v obklopení koní, jelikož je mají doma. Závodit začínala v devíti letech na ponících, od dvanácti let sedlá velké koně. Za životního koně považuje poníka Jacka, s nímž získala 2. a 4. místo na MČR pony a 5. místo na ponylize. Lída říká, že pádů má za sebou hodně. „Ale ani po zhmoždění nohy nebo otřesu mozku to nevzdávám,“ tvrdí jezdkyně.
Leona Samsonová začínala jezdit v sedmi letech na ponících. Po půl roce dostala svého prvního koně. Závodí třetím rokem ve skokových soutěžích na úrovni S**. Nyní plánuje první ST s Isarem, jehož má zatím krátce, ovšem míní, že je to spolehlivý kůň. Leona je ambiciózní, cílevědomá a soutěživá. Když má čas, zajde si zaplavat, zaběhat nebo posedí s přáteli.
Plnokrevná klisna Damila se v sedle s Radkou Dvořákovou účastní soutěží všestrannosti. Ryzky jezdkyní a trenérkou je od jejích tří let až doposud Radka. Společně dosáhly 2. a 3. místa ve finále Stříbrné podkovy a 5. místa ve finále Zlaté podkovy (CNC2*). Damila je úžasná skokanka, neuvěřitelně poctivá ve skoku, ovšem nemá ráda drezurní práci. Ráda vyhazuje, vzpíná se a hopsá, a tak je Radka jediná, kdo na ní jezdí. Ostatní se Damily bojí.
Nadaná jezdkyně Martina Kučerová se věnuje drezurnímu i parkurovému sportu. Začínala jezdit v Bědovicích a závodí od dvanácti let. Na drezuře ji baví elegance a v parkuru adrenalin. Obdivuje M. Ehninga, E. Gala a své trenéry. Největším úspěchem pro Martinu bylo loňské vítězství na MČR v drezuře s Caletem. Jejím snem je účast na ME a dobře se prezentovat na mezinárodních závodech.