Možná, že jim nevěříte, zatracujete je a možná vám dokonce připadají úsměvné. Spíše bychom si ale vsadili na to, že jste je minimálně jednou v životě použili. Tak či tak, všichni je dobře znáte. Jde o lidová rčení, pranostiky či slangové výrazy, ve kterých (až překvapivě mnohokrát!) najdeme naše oblíbené čtyřnožce… A jak jsou na tom naši jezdci – spoléhají plně na pilnou přípravu a nebo se své výkony snaží doplnit nějakým talismanem pro štěstí?
Jak jsou na tom naši jezdci s rituály vám prozradí zářijové Jezdectví, my přinášíme dva muže (jednoho drezurního a jednoho voltižního), kteří nám něco svých rituálech prozradili… Více jezdců na vás čeká přímo v časopisu!
Michal Košťál (drezura):
Pověrčivý jsem a mám svůj rituál, který když někdo nebo něco naruší, bývám pěkně naštvaný. :o) Veškeré oblečení si připravuji do speciálního fusaku, který i přesto, že je už vzhledově poněkud unaven, odmítám se ho vzdát. Největší kámen úrazu je pásek do kalhot, na závody používám pouze jeden, který jsem dostal od mamky a pokud ho zapomenu, jsem celé závody nesvůj. :o) Další věc je holení, nikdy se neholím v den závodu. To je věc, která přináší smůlu všem sportovcům. Dále před nasednutím si musím nasedlat koně a nechat ho pět minut ve stáji (samozřejmě na ohlávce se zabezpečenými otěžemi, aby se nemohl poranit a podobně), vyjdu před stáj a zopakuji si úlohu.
Lukáš Klouda (voltiž):
Pověrčivý asi občas trochu jsem, ale s rituály je to střídavé… Někdy mám pocit, že nejlepším „rituálem“ je těsně před startem stres zvenčí. Díky tomu člověk zapomene na stres ze samotného závodu a vše pak jde, jak má. Ale poslední dobou s sebou mám v baťohu jednu, dvě maličkosti, které jsem dostal a ve které možná tak trochu doufám. Také paní, které mi teď šije dresy, do každého všije malý motiv pro štěstí… Tak či tak, nakonec je to vždy stejně na jezdci a koni, jak se dokáží se situací vyrovnat…
Vzpomínám si, že pokud ještě byl čas i na parkury, musely být holínky a kůň naleštění a především, těsně před startem jsem si stále dokola odříkával kurz…i když jsem ho nikdy nezapomněl…
