Dostihové závodiště v Pardubicích má za sebou zajímavou premiéru. Historicky poprvé se ve zdejším areálu konaly oficiální závody spřežení. Národní soutěž CAN-A, jíž se však zúčastnili i vozatajové z Rakouska, probíhala od pátku do neděle a celkově se v ní představilo 38 startujících.
„Myslím si, že závody byly zvládnuté na jedničku, přestože se jednalo o první soutěž a na přípravu nebylo moc času. Do budoucna by se tady mohly konat pěkné mezinárodní závody,“ prohlásil jeden z nejzkušenějších tuzemských vozatajů Petr Vozáb z Národního hřebčína Kladruby nad Labem, který v Pardubicích vyhrál soutěž čtyřspřeží. „Premiéra na závodišti určitě nebyla špatná. Závody spřežení v tomto areálu určitě mají budoucnost,“ dodal jeho kladrubský kolega Radek Nesvačil, vítěz kategorie dvouspřeží.
Vozatajové se svými koňmi a kočáry absolvovali nejprve páteční drezuru na travnatém kolbišti. O den později nastoupili do maratonu, který se skládal z klusové části v ulicích Svítkova, tzv. krokovky v prostoru lesíku a divácky nejatraktivnějšího krosu s pěti překážkami na dostihové dráze. Závod zakončil nedělní vozatajský parkur na pískovém kolbišti.
Zatímco první dva dny soutěž provázelo úmorné vedro a dusno, jehož důsledkem byla i mračna prachu v oranici u jedné z překážek, nedělní závěr se jel za hustého deště na podmáčeném písku. „Pro každého to ale bylo stejné. I před čtrnácti dny v Nebanicích bylo vedro,“ řekl Radek Nesvačil. „Já osobně jsem s počasím neměl problémy ani jeden den. Když jsou koně přichystaní, tak se s tím musí srovnat. Ale třeba maraton jsem nejel na plný plyn. Člověk musí být lidský a musí koně trochu pošetřit,“ dodal Petr Vozáb.
V třídenním kláním na Dostihovém závodišti v Pardubicích si v kategorii dvojspřeží pony vedl nejlépe Tomáš Palán z JK Moravský Krumlov. Po úvodní drezuře byl druhý za Monikou Pospíšilovou z Jezdeckého klubu Boharyně. V maratonu si však pořadí prohodili a svá umístění si udrželi po parkuru.
V soutěži jednospřeží Jan Minarčík z Jezdeckého klubu chovatelů Nový Jičín-Loučka nikomu první příčku nepřepustil. Předvedl nejlepší výkon v úvodní drezuře a v čele zůstal i maratonu a parkuru.
V kategorii dvojspřeží se po úvodní drezuře o první místo dělili Radek Nesvačil z Národního hřebčína Kladruby nad Labem a Alexandr Soukup z JK Ruda. Vítězstvím v maratonu se Nesvačil osamostatnil ve vedení a celkový triumf si zajistil vítězným parkurem.
„Jsem ohromně spokojen. Konkurence nebyla zase tak velká, tak jsme počítali s nějakým lepším umístěním. Drezura byla ucházející, pak jsme zajeli vynikající maraton a parkur nám vyšel také dobře. Koně i lidi fungovali, neměli jsme žádný problém, takže spokojenost,“ prohlásil Radek Nesvačil.
V soutěži čtyřspřeží, která jsou brána za královskou vozatajskou disciplínu, se sešli dva startující. V drezuře i v maratonu se lépe vedl Petr Vozáb z Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Naopak závěrečný parkur zajel lépe Zdeněk Jirásek z JK Robousy, jenž předvedl bezchybný výkon. Ovšem ani dvě chyby a šest trestných bodů o celkové prvenství nepřipravily Vozába.
„Každé vítězství má svou váhu, i když se jedná o menší závody. Je to pro mě cenné. Byl to dobrý trénink na blížící se mistrovství republiky a na další závody v Německu,“ prohlásil Petr Vozáb, který na tomto závodišti jako dostihový jezdec v roce 1985 vyhrál Velkou pardubickou s Festivalem.
Byl to hezký návrat na závodiště, říká Petr Vozáb
Petr Vozáb se vítězně vrátil na Dostihové závodiště v Pardubicích. V roce 1985 zde slavil nejcennější triumf své kariéry dostihového jezdce. S Festivalem vyhrál slavnou Velkou pardubickou. A nyní si ve zdejším areálu připsal na své konto další vítězství. Tentokrát v roli vozataje při premiérových závodech spřežení. Dlouholetý český reprezentant a mnohonásobný mistr republiky vyhrál soutěž čtyřspřeží.
„Byly to výborné závody. A také hezká vzpomínka a hezký návrat na závodiště,“ pronesl Petr Vozáb z Národního hřebčína Kladruby nad Labem.
Závod spřežení měl sice premiéru na Dostihovém závodišti v Pardubicích, ale byl jedním z mnoha v tuzemském kalendáři. Bral jste ho jako obyčejnou soutěž nebo má vítězství pro vás trochu jinou váhu kvůli tomu, že jste na této dráze vyhrál Velkou pardubickou?
„Každé vítězství má pro mě svou váhu. I malé závody jsou závody. Pro mě je to je to cenné. A byl to také dobrý trénink na blížící se mistrovství republiky a na další závody v Německu. Takže to bylo výborné.“
Bral jste tento závod trochu jinak kvůli vzpomínkám na Velkou pardubickou?
„To víte, že jo. Tady na závodišti znám každou píď. Když jedu maraton a jedu kolem Irské lavice, tak si vzpomenu na doby, kdy jsem tady jezdil dostihy. Bylo to hezké.“
Během sobotního maratonu jste tedy měl čas zavzpomínat na dostihy a Velkou pardubickou?
„Určitě. Se mnou jezdí i syn a jeden zaměstanec z Kladrub. Říkal jsem jim, tady je Taxis, tady je tato překážka. Docela jsem si užíval tyto závody.“
Takže touha po celkovém vítězství na závodišti, na něž máte spoustu krásných vzpomínek, měla navrch nad přípravou na mistrovství republiky?
„To víte, že chci vyhrávat pořád, i když jsem už starší. Druhé nebo třetí místo jsou pro mě špatným umístěním. Pro mě jsou dobrá první místa.“
Nejste tedy po parkuru trochu rozpolcený? V něm jste prohrál se Zdeňkem Jiráskem, ovšem celkově jste vyhrál.
„To ne. Koně jsem tolik neopracovával, ani jsem neměl postavené kužele. Jel jsem to tak nějak od boku. Byl jsem spokojen, koně jsem pěkně vodil. Dvakrát jsem sice shodil, ale to byly moje chyby. Dá se říct, že školácké. Koně šli bezvadně. Pěkně se vodili, a to je pro mě důležité.“
Jak vám vůbec zamlouvala premiéra závodu spřežení na Dostihovém závodišti v Pardubicích?
„Myslím si, že byly zvládnuté na jedničku, přestože se jednalo o první závody a čas na jejich přípravu nebyl dlouhý. Třeba maratonské překážky byly moc pěkné. Trochu mi vadilo jen to, že tady nebyli diváci. Ale bohužel v tomto počasí těžko přijdou. A na parkur a drezuru holt nechodí. Věřím, že do budoucna, až tady budou zahraniční účastníci, to bude lepší. Zázemí je tady bezvadné, takže to tady bude moc pěkné.“
Spojení Dostihové závodiště v Pardubicích a soutěže spřežení tedy podle vás jde dohromady a dáváte mu budoucnost?
„Myslím si, že vedení Dostihového spolku tomu fandí. Věřím tomu, že tady v budoucnu budou pěkné mezinárodní závody.“
