Ve středu 6. března 2019 uplyne 440 let od chvíle, kdy císař Rudolf II., velký znalec a milovník koní, vydal dekret, kterým udělil kladrubskému hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína.
Hřebčín byl původně v majetku rodu Pernštejnů. Jaroslav z Pernštejna se však díky svému nákladnému životnímu stylu dostal do dluhů a panství včetně hřebčína tak česká komora v roce 1560 pro panovníka vykoupila. Po vydání zakládací listiny dvorního hřebčína v roce 1579 jmenoval Rudolf II. správcem kladrubského hřebčína (tzv. kštítmistrem) Rudolfa Braitenbacha a ustanovil další pomocný personál – dva pacholky a jednoho pasáka. Brzy po povýšení hřebčína na dvorní byly v letech 1579–1582 v Kladrubech nad Labem provedeny stavební práce na modernizaci panského sídla a nově postaveny stáje.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem patří mezi nejstarší hřebčíny na světě a je dokonce starší než hřebčín v Lipici, v dnešním Slovinsku.
Zakládací listina se v originále bohužel nedochovala, skutečností však zůstává, že tímto svým počinem se císař Rudolf II. stal jednou z nejvýznamnější osobností, která se zasloužila o založení chovu starokladrubských koní.
