Samotný pojem línání představuje vypadávání a výměnu srsti v určité časové periodicitě. Srst u koně se mění dvakrát ročně, a sice na jaře a na podzim. Jarní línání začíná v únoru až březnu – podle počasí. Krycí chlupy úplně vypadávají a začínají růst nové. Tomuto témátu jsme se věnovali v březnovém čísle 2005.
Toto línání trvá asi 4 až 6 týdnů a je tím kratší, čím je kůň lépe krmen, čištěn, ošetřován, v čím lepší je kondici a zdravotním stavu. V tomto období můžeme předpokládat určité problémy, které jsou ovšem podmíněny nedostatky v péči o koně, a sice větší ztráty tepla, větší náchylností k onemocnění apod. Jako první se pokrývají novou srstí ta místa koňského těla, jež jsou nejvíce vystavena vnějším vlivům a především pak mechanickému namáhání ve formě tlaku a tření např. sedla nebo postroje. Změny na povrchu kůže jsou dány komplexem fyziologických dějů, které bývají i odrazem různých onemocnění se všemi patologickými příznaky nedostatku živin, infekcí nebo invazí parazitů. Tyto aspekty je zapotřebí stále mít na zřeteli, protože srst je odrazem zdravotního stavu zvířete.
Podzimní línání se dostavuje v říjnu nebo listopadu – opět v závislosti na vývoji počasí. Samotný krycí chlup roste a stává se delším. Dosavadní pokryv ale nevypadává, nýbrž se stává hustším díky nově vytvořené bezdřeňové podsadě. Tato podsada a její hustota úzce souvisí s plemennou příslušností a individuálními dispozicemi.
Hříbata se rodí s huňatou jemnou srstí, kterou při prvním přelínání ztrácejí. Tato vlnitá podsada se asi za 3 měsíce ztrácí a narůstá jim nová krycí srst s různou rychlostí na určitých tělních partiích. Výměna začíná okolo očí, huby a je zcela typická u hříbat běloušů, kteří se rodí černí a postupně vybělují.
Výměnu srsti a celý proces línání můžeme ovlivnit v pozitivním smyslu adekvátní krmnou dávkou s dostatkem živin v požadované skladbě s případným podáváním minerálních a vitaminózních preparátů v inkriminovaném období. Úprava stájového mikroklimatu má rovněž nezastupitelný vliv, stejně jako otužování, pohyb a pracovní zatížení.
Budeme-li pozorně sledovat celý průběh línání, zjistíme, že na okraji krevní vlásečnicové sítě s paprskovitou strukturou vyrostou z pokožky nové krycí chlupy. Loňské podsadové chlupy společně se staršími krycími chlupy vypadnou a nové zůstávají. V místě s menším prokrvením se srst drží nejdéle. Reakcí je mozaikovité línání, které se projevuje na jaře vytvářením grošování u hnědáků a ryzáků. Tyto projevy jsou, jak již bylo řečeno, podstatnou měrou ovlivňovány výživou. Žádoucí je dotace sirných aminokyselin, které se podílejí na struktuře koratinu, nosné bílkoviny chlupu.
Žíně v hřívě a v ocasu stejně jako chlupy hmatové se vyměňují průběžně bez znatelného vyjádření.
Další zajímavostí je skutečnost, že kertakům, primitivním rasám a některým plemenům nordické provenience se vytvářejí tzv. licousy na žuchvách, v mezisaničí, na skráních, dolní čelisti a bradě v rámci zimní srsti s ochrannou funkcí.
autor: Vladimír Milota
