Značná část jezdecké obce je zaujata výkonnostním parkurovým sportem, jehož světovou špičku jsme nečekaně dostali tady doma „naservírovanou na stříbře“. S nevelkou nadsázkou je to, jako bychom směli na živo sledovat přistání Apolla na Měsíci. Význam této jezdecké události nám nejspíše dojde až později.
V bezděčném kontrastu s jezdectvím velkého světa se už v listopadovém čísle časopisu zabýváme tzv. obyčejným koněm bez soutěžních ambicí jeho jezdce a majitele. Rádi bychom na článek „Učíme remontu nosit jezdce“ navázali v obdobném duchu. Pokusme se si přiblížit, ke komu mluvíme, kdo jsou ti „bezejmenní jezdci“… Více v lednovém Jezdectví!
