Drezurní jezdkyně Miloslava Šlamborová sbírá největší úspěchy v sedle impozantního Pampaliniho. Letos spolu zvítězili například na Císařském ostrově v „esku“, cenné je pro ně ale každé pěkné umístění. Miloslavu můžete blíže poznat v dnešním profilu!
Jméno a příjmení: Miloslava Šlamborová
Datum narození: 17.8.1974
Místo bydliště (město): Velká Veleň
Jezdecký klub: Stáj Letní stráň
Disciplína: drezura
Trenér: začátky s Ing. Šretrem, základy s panem Zdeňkem Benešem, zajímavá zkušenost s Peterem Detersem, nyní Karolína Žižková + Matthias Schollich = maximální spokojenost
Můj první kontakt s koňmi:
V roce 1983 – v Dolních Habarticích.
V kolika jsem začala jezdit závodně:
V 15ti zkoušky a první závody. Pak několik let jen rekreačně, v letech 1998 – 2001 závodně parkury na koni Jamajka a po dětech jsem přešla na drezuru.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Drezura je o souhře člověka s koněm, a když si ti dva rozumějí, vypadá drezurní ježdění krásně.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
5 – 12 hodin denně.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Každého, kdo zachází s koňmi slušně a nepřistupuje k nim jako ke strojům.
Můj „životní“ kůň:
Na to je asi brzy odpovídat. Nejsem ještě tak dlouho v drezúrních obdélnících, ale mými miláčky jsou všichni u nás ve stáji.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Smutný, když mi umřel můj první kůň Jessica na koliku. A veselých těch je stále dost, jako např. když jsem vlétla s Frontou do obdélníku v Kolesách tryskem, jak se něčeho lekla. S Pampou, který si dokázal omotat vodítko kolem hlavy i kolem ucha a druhý konec žvýkal jako žvýkačku. No a pak ta kostrččč… – to bylo taky veselé.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Každé umístění do 5. místa považuji za úspěch. Letos si nejvíce cením 1. místa na Trojském ostrově v soutěži S v sedle Pampaliniho.
Na koních mám nejradši:
Jsou krásní a přitom každý jiný. Každý je nějaká osobnost.

Tři slova, která Miloslavu charakterizují? Blázen do koní! :o)
Co si o mně nejspíš myslí moje koně: :o)
Určitě, že bych je mohla více rozmazlovat.
Můj nejhorší pád z koně:
Nikdy se mi při pádu nic vážného nestalo, nepadám zas tak často. Ale naražená kostrč – to bolííí.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Jasně, že odpočívat, práce na zahradě, trénovat naší dceru Lucinku…
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Dotáhnout to společně s Pampou co nejdále a vychovat si některého ze svých mladých koní alespoň do T.
Tři slova, která mě charakterizují:
Blázen do koní.
Moje zlozvyky a nešvary: :o)
Těch je spousta, protože jezdím často sama a nikdo mě nehlídá a já se nevidím. Ale jinak je to hlavně levá ruka.
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Určitě sladké a taky maso, pití momentálně zázvorový čaj, z hudby rock, pop, country, z filmů romantika a dobrodužství, pořad v TV – Uvolněte se, prosím, vytříbenou značku nemám, ale značkové věci považuji za kvalitnější, auto – to moje RAV 4.
Životní motto:
Nic nelámat přes koleno, pak to nestojí za nic.

Kromě ježdění se Miloslava ráda věnuje tréninku dcery Lucinky.
TIP: Zajímá vás, kde Miloslava trénuje? V záříjovém Jezdectví si můžete její stáje prohlédnout zblízka v rubrice „Navštívili jsme“.