Veronika Vacková je u koní od narození. Závodit začala ve 12 letech a nejvíc ji baví parkur. Jezdkyně o sobě říká, že je ctižádostivá, soutěživá a taky náladová. Tráví u koní až pět hodin denně a jako vzor má Zuzanu Zelinkovou.
Jméno a příjmení: Veronika Vacková
Datum narození: 12. 8. 2000
Místo bydliště (město): Bělá pod Bezdězem
Jezdecký klub: JK Vacek Bělá pod Bezdězem
Disciplína: Parkur
Trenér: Monika Marušková (mamka)
Můj první kontakt s koňmi:
U koní jsem od narození, moji rodiče vlastní statek a taky jezdí.
V kolika jsem začala jezdit závodně:
Závodně jsem začala jezdit ve 12 letech.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Parkur mě baví a přivedli mě k němu rodiče
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Každý den, když jsem ve škole tak asi 3-5 hodin.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Tak určitě Zuzanu Zelinkovou, protože je nejlepší.
Můj „životní“ kůň:
Na něj ještě čekám, ale nikdy nezapomenu na mého první koně Sakuru (je to poník)
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Veselích je spousta a o smutných se nemluví. ( Jenom se z nich čerpají zkušenosti)
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Tak určitě titul mistra ČR 2013 s Nicky II v Martinicích, 7. místo ve 4. kole Czech junior Cupu, 1. místo s Gallery na mistrovství středočeské oblasti juniorů, 3. místo na mistrovství středočeské oblasti družtev a určitě všech dobře zajetých parkurů.
Můj nejhorší pád z koně:
Zatím tak hrozné nebyly.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Ráda lyžuju.
Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:
Dostat se na ME a umístit se na MČR aspoň do 5. místa
Tři slova, která mě charakterizují: Ctižádostivá, soutěživá a taky náladová.
Moje zlozvyky a nešvary 
:
Někdy nejsem trpělivá a někdy mám neklidnou ruku.
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
KFC, Kofola, co je in, Fakjů pane učiteli, Simpsonovi, nerozlišuju, to naše
Životní motto:
Věř, běž a dokážeš.
