Odveta souboje Ventura versus Popler skončila 1:1

Popler versus Ventura 1:1. Téměř před stoletím. A stejně tak i nyní, kdy si dvě legendy našeho jezdeckého a dostihového sportu „zopakovaly“ souboj na pardubickém závodišti při výstavě Koně v akci. Srdce jezdce. To byl název vrcholu sobotního programu, jenž vzdal hold dvěma slavným postavám minulosti. Byl vzpomínkou na olympijského vítěze z roku 1928 Františka Venturu a dvojnásobného vítěze Velké pardubické Rudolfa Poplera. Na pardubické dráze je představovali dva velcí muži současnosti – účastník posledních dvou olympijských her ve všestrannosti Jaroslav Hatla a pětinásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa.

Ale vraťme se nejprve do historie.
Dva nejlepší sportovní jezdci historie samostatného československého a českého státu se v regulérní soutěži utkali na pardubickém závodišti před 89 lety. V té době nadporučík František Ventura a poručík Rudolf Popler se sešli jako soupeři na prvním poválečném pardubickém dostihovém mítinku na podzim roku 1920.
Frekventanti nově založené ekvitační školy jízdy startovali ve dvou steeplechase. Jednu jeli na služebním a druhou na honebním koni. Hlavní dostih přes těžší skoky a s obávaným Hadím příkopem v kurzu vyhrál Popler, Ventura byl třetí.
František Ventura mu porážku vrátil o dva roky později, ve Velké Chuchli. Stalo se tak na kolbišti, nikoliv v dostihu. Ventura zvítězil s klisnou Aspasia v prestižní skokové Velké ceně a začal svou kariéru světového jezdce. Se svým největším přítelem Poplerem se potom potkávali na startu parkurů dalších osm let, od armádních závodů v Čechách až po olympijské hry v Amsterodamu.
Dnešní pardubický souboj byl vzpomínkou na jejich sportovní bitvy.
Popler a Ventura neboli Váňa a Hatla si nejprve zopakovali finiš v cílové rovině, při němž absolvovali jednu proutěnou překážku. A dopadl stejně jako před lety. I tentokrát se vítězem stal jezdec s černobílými pruhy na dresu – tedy Popler.
Odvetu vyhrál jeho přítel a zároveň soupeř, který i tentokrát nastoupil v důstojnické uniformě. Tedy Ventura.
Druhý souboj se uskutečnil v parkuru. Před hlavní tribunou oba jezdci absolvovali dvouskok, který se postupně zvyšoval. Váňa s hřebcem Velesem i Hatla s klisnou Trigou byli pětkrát bezchybní a vždy si vysloužili mohutný aplaus z tribun. Až teprve v šestém kole zaváhal Váňa. Poté se ještě druhá překážka zvýšila na 135 centimetrů a Hatla byl opět úspěšný. Potvrdil tak své vítězství a mohl radostně zasalutovat.
Stejně jako před lety tak souboj Ventura versus Popler skončil 1:1.

 

Black Horse Show 2009 – soutěž o vstupenky – VSTUPENKA Č. 032 – výherní kód č.: BHS090908387245

 

Koně v akci



Váňa a Hatla: Užili jsme si to

Bylo pro vás náročné vžít se do rolí slavných předchůdců?
Váňa: „Já jsem docela unavený, celou noc jsem nespal. Strávil jsem ji za volantem při cestě z Baden-Badenu. Ani si to nějak neuvědomuji. Ale všechno dopadlo, jak mělo. Já jsem vyhrál dostih, pan Hatla vyhrál parkur. Určitě jsme oba dva spokojeni.“
Hatla: „Když jsem se dozvěděl, že mám představovat Venturu, tak to pro mě bylo docela těžké. Je to člověk, který pro mě hodně znamená. Do jeho výkonů mám ještě hodně daleko. Nemohl jsem to odmítnout, i když jsem měl naplánované závody. Byl jsem moc rád, že jsem se toho mohl zúčastnit. Oba jsme si to užili.“

Pane Váňo, vy jste dostihový jezdec. Jak jste se cítil na parkurovém kolbišti?
„Byl vidět rozdíl mezi člověkem, který to umí a který neumí. I když já jsem kdysi i se Železníkem skákal parkury. Sice ne moc vysoký, ale skákal. Kdysi jsem to uměl na úrovni okresního přeboru. Nikdy jsem se ani nesnažil dostat do olympijských kvalit. Celkem jsem si to užíval, protože koník byl stoprocentní. Skákal spolehlivě.“

Pane Hatlo, co jste říkal na parkurové umění Josefa Váni?
„Musím říct, že jsem ho velice obdivoval. Jestli to v jeho věku dokážu taky tak, budu hrozně rád.“

Pane Váňo, vy jste představoval Rudolfa Poplera. Mnohokrát jste absolvoval skok pojmenovaný na jeho památku. Dělá vám problémy?

„Na Poplerově skoku jsem udělal kotrmelec se Železníkem. Přesto se mi poté povedlo vyhrát Velkou pardubickou. Tehdy tam ale byl jiný problém. Železník ho překonal celkem bez problémů, i když ze šikmého nájezdu. Bohužel tam ležel kůň, zakopl o něj a udělal kotrmelec. Já Poplerák nepodceňuji nikdy, beru ho jako skok, který může být nebezpečný. Tenkrát, jak se to stalo panu Poplerovi, prý nebylo moc vidět. A hlavně byla půda zorána až přímo ke skoku. Koně to měli trochu těžší.“

Je něco, co byste si chtěli vzít z doby těchto legend?

Váňa: „Já určitě, protože tenkrát to bylo víc o sportu. Dneska je to byznys.“
Hatla: „Já se zase vždycky zarazím, když se píše o Venturovi. Stojí tam, že vyhrál zlatou olympijskou medaili. Člověku to nedá, chce se stále zlepšovat. Netvrdím, že bychom někdy vyhráli, i když se o to chceme pokusit. Ale aspoň se trošku přiblížit k jeho výkonu, to bych si přál.“

Hovořili jsme o výkonu Josefa Váni v parkuru. Vy byste si poradil s kurzem Velké pardubické?
Hatla: „To je strašně těžké, je to něco jiného. Na všestrannosti se na každý skok můžu připravit. Tady jdou koně v houfu. Přípravy tolik není. Je to moc těžké. Když jsem byl malý, přemýšlel jsem, že bych to zkusil. Teď si myslím, že už ne.“
Váňa: „Jsem přesvědčen, že kdyby pan Hatla měl potřebnou váhu, že by Velkou pardubickou taky spolk. Military na úrovni, co jezdí on, je daleko obtížnější než Velká pardubická. To je můj názor.“

 

Podrobnou reportáž z výstavy Koně v akci chystáme do říjnového Jezdectví.

Autor: Dušan Korel
Publikováno: 7.9.2009 8:34:01
Kategorie: zajímavosti
Rubrika: výstavy a show
Aktuální číslo
Obsah čísla 8/2019